Nejkrás. pohled na svět je z koňského hřbetu.
Vzhled a stavba těla
Špatná nebo nedostatečně vyvinutá stavba těla (sražená záď, jelení krk, úzká kopyta, kravský postoj…) způsobují zdravotní problémy a snižují pohyblivost. Nohy by měly být rovné, ani vypoulené ani klenuté k sobě.
=== Hlava ===
Hlava by mě
la být přiměřená velikosti těla koně, měla by mít správný úhel připojení krku kvůli funkci dýchání a pohyblivosti. Nozdry jsou velké a široké. Podle profilu se rozlišuje hlava rovná, klabonosá (vypouklá), poloklabonosá, štičí (konkávní, s miskovitým profilem, u arabských koní). Uši jsou důležité nejen pro sluch koně, ale jejich pozice slouží i ke komunikaci. Oči jsou velké a jasné, posazeny jsou daleko od sebe. Zrakové pole pokrývá asi 320°. Žuchvy neboli ganaše jsou tvořeny hlavně žvýkacími svaly.
=== Krk ===
Základem krku je, stejně jako u všech ostatních savců, 7 krčních obratlů. Délka a tvar krku mají značný vliv na pohyb koně.
=== Přední končetiny ===
Přední noha se skládá z:
- plec – skládá se z lopatky, která by měla svírat asi 45° se zemí, a z ramenní kosti
- předloktí – tvoří ho kost loketní a vřetenní, které jsou vzadu srostlé. Mělo by být dobře osvalené.
- zápěstí (carpus) – kloub ze sedmi malých kůstek, má být na ose přední končetiny.
- záprstí
- spěnka – má svírat asi 45° se zemí, základem je spěnková kost a kosti sezamské
- korunka – základem je kost korunková
- kopyto – je kožním derivátem, jehož základem je kost kopytní a střelková, ty jsou potaženy škárou a celé kopyto chrání rohové pouzdro.
Kopyto dělíme na část chodidlovou, stěnovou, střelovou a větve na které dosedá kopytní chrupavka.
Mělo by svírat asi 55° s horizontálou.
Kopyta se před opotřebováním chrání podkovami.
=== Hřbet a hrudník ===
Hřbet tvoří 18 obratlů, k nim se upíná 18 párů žeber, z nich je 10 párů nepravých.
V přední části hřbetu se nachází kohoutek.
Čím je hrudník prostornější, tím vyšší výkony může kůň podávat.
* Kohoutek hřbetní hrbol - u řady savců či jejich plemen se běžně udává jako základní údaj ''výška v kohoutku'' a utváření kohoutku
=== Bedra ===
Základem je 6 bederních obratlů, u arabských koní jich bývá jen 5. Mají být široká a pevná.
=== Záď ===
Tvoří ji pánev a svalstvo, připojuje se k ní '''ohon''', který slouží k odhánění hmyzu. Základem je 17 – 19 ocasních obratlů a je porostlý žíněmi. Pokud je ocas svěšený mezi zadníma nohama, bývá to známka onemocnění nebo jiných stresových podmínek.
=== Srst ===
Srst se skládá z krycích a podsadových chlupů. Podsadové chlupy jsou duté a slouží k tepelné izolaci, narůstají na zimu.
Hříbata se rodí s podsadovými chlupy, krycí jim začínají růst až po asi 3 měsících. Výměna chlupů se nazývá línání. Kůň má i '''ochranné chlupy''' – žíně a rousy. Jsou hrubší, dlouhé a pevněji zapuštěné do škáry, tvoří kštici, hřívu a rousy.
Vysoce citlivé jsou '''hmatové chlupy''' na pyscích a nad očima.
'''Chlupové víry''' jsou důležité pro identifikaci, vznikají různým napětím podkožních svalů. Vyskytují se například na čele, krku, prsou, ve slabinách.
Barva srsti spolu s barvou kůže určuje barvu koní. Čím víc vzduchu je v dřeni chlupu, tím světleji srst působí.
=== Zbarvení ===
Existuje mnoho barev koní.
Ty nejzákladnější jsou:
- Hnědák – od červenohnědé až po zlatou, vždy má černou hřívu, ocas a dolní část nohou.
- Vraník je celý černý, občas se objevují tzv. letní vraníci s hnědočernou srstí v zimě a černou v létě.
- Bělouš vybělující má jako hříbě většinou hnědou nebo černou srst, ta se věkem vyběluje směrem od hlavy až po úplně bílou barvu. Bělouš nevybělující má bílou srst smíšenou s nějakou další barvou. Pak vzniká červený bělouš - jablečňák, hnědý bělouš, šedý bělouš - mourek… Nevybělující bělouši mají vždy hlavu tmavší, než zbytek těla. Albín má úplně bílou, někdy krémovější barvu, oči jsou často červené. Albín má kůži pod srstí bílou, bělouš černou.
- Ryzák – srst v různých odstínech zlaté, stejnou barvu, světlejší, nebo tmavší má i hříva a ocas. Ale nikdy nejsou černé.
- Plavák má barvu do žluta či šeda, tmavou hřívu, ocas i nohy. Má vždy tzv. úhoří pruh a zebrování na nohou. Pokud nemá úhoří pruh, uvádí se to jako odchylka.
Koně mají velice často '''vrozené odznaky''' (na hlavě např. hvězdu nebo lysinu, či nohou např. bílou korunku) a různé barvy kopyt. Existují i tzv. '''získané odznaky''', mezi které patří například bílé skvrny po zranění, jizvy, výžehy nebo tetování. Ty vytvořené lidmi slouží k identifikaci jedinců.
Hnědák
je jedno ze základních zbarvení koní. Srst je hnědá až červenohnědá po téměř černou; spodky končetin, hříva a ohon jsou vždy černé.
- Světlý hnědák je světle hnědý, popřípadě žlutohnědý, mívá úzký úhoří pruh, bývá bez lesku. Na spodku končetin může mít hnědé chlupy, pak mluvíme o „zelených nohách“.
- Hnědák má červenohnědou srst, dříve se používal výraz „kaštanový“.
- Tmavý hnědák má srst tmavohnědou.
- Srnčí (šedý) hnědák je šedohnědý, mívá světleji zbarvenou hlavu. Našedlá srst se vyskytuje kolem očí, spodku břicha a v okolí slabin.
- Černý hnědák je skoro černý, pouze kolem huby a slabin má hnědé chlupy a vyniká leskem.
Vraník
Vraník
Bělouš
je označení jednoho ze základních zbarvení koní. Kůže je tmavošedě pigmentovaná, srst tvořená bílými chlupy nebo směsí bílých a barevných chlupů.
Bělouši jsou buď vybělující nebo nevybělující. Vybělující se rodí tmaví a během dospívání jejich srst zbělá, nevybělující mají srst tvořenou směsí bílých a barevných chlupů (po celém těle nebo v určitých vzorech). Podle toho se označují buď podle barvy (červení, rezaví, šedí bělouši) nebo vzoru (mourek, mušák, pstružák, jablečňák, grošák apod).
Stádo klisen starokladrubského bělouše
Ryzák
je kůň, jehož typické zbarvení je považován za jedno ze základních. Navzdory názvu, který vyvolává představu cihlově červené nebo cihlově hnědé barvy, může mít kůň ryzák celou škálu odstínů a barev, od tmavě ryzé (játrové) až po skoro žlutou. Barva žíní může být téměř jakákoliv, od velmi tmavé (ne však černé) až po úplně bílou. Na rozdíl od hnědáka nemá černé končetiny, černou hřívu a černý ocas. Na končetinách má obvykle bílé, nebo žádné znaky.
Zdroj: Encyklopedie koní a Koně našeho světa